Česká literatura 67, 2019/4
Studie / Studies
Soňa Šinclová [Moravská zemská knihovna; Sona.Sinclova@mzk.cz]
Motiv sfingy v české poezii druhé poloviny 19. století
Sfinga představuje jeden z nejvýznamnějších motivů, který prochází lidskými dějinami posledních pět tisíc let, a to s proměňující se frekvencí a významem. Cílem předkládané studie je podat náhled na různé podoby sfingy v české poezii druhé poloviny 19. století, kdy se začala jako dobově atraktivní motiv šířit ze západoevropské kultury i do dalších národních literatur. První podoby sfingy se v české literatuře objevily ve 40. letech 19. století v romantických dílech, kdy byla sfinga pod vlivem orientalismu součástí snového prostoru, v němž vystupovala v roli symbolu věčnosti. Od 70. let až po první světovou válku můžeme sledovat divergentní vývoj při užívání motivu sfingy, který byl inspirovaný západoevropským kulturním prostředím. V něm sfinga vystupovala na jednu stranu v souvislosti s reflexí dějin lidstva (Victor Hugo: Legenda věků), zároveň byla od konce 30. let předobrazem osudové ženy (Heinrich Heine: Předmluva ke třetímu vydání v Knize písní). V kontextu české literatury se zaměříme na podobu sfingy v díle Václava Bolemíra Nebeského, Františka V. Kvapila, Jaroslava Vrchlického, Adolfa Heyduka, Jiřího Karáska ze Lvovic, Emanuela z Lešehradu, Karla Dostála-Lutinova a dalších.
The sphynx motif in Czech poetry during the latter half of the 19th century
The sphynx has been one of the most prominent motifs in human history over the past five thousand years albeit with various meanings and degrees of frequency. The aim of this study is to present an examination of the various forms of the sphynx in Czech poetry during the latter half of the 19th century, when it began to expand from Western European culture into other national literatures as an attractive motif at that time. The first appearances of the sphynx took place in Czech literature in romantic works during the 1840s, when under the influence of Orientalism it was part of a dream space in which it emerged in the role of a symbol of eternity. From the 1870s until the First World War we can trace divergent developments in the use of the sphynx motif inspired by the Western European cultural environment, in which the sphynx emerged on the one hand in connection with reflections of human history (Victor Hugo: The Legend of the Ages), while on the other hand from the end of the 1830s it was a prototype for the femme fatale (Heinrich Heine: Preface to the third edition of the Book of Songs). In the context of Czech literature we focus on the form of the sphynx in the works of Václav Bolemír Nebeský, František V. Kvapil, Jaroslav Vrchlický, Adolf Heyduk, Jiří Karásek ze Lvovic, Emanuel z Lešehrad, Karel Dostál- Lutinov and others.
Lukáš Holeček [Ústav pro českou literaturu AV ČR; holecek@ucl.cas.cz]
Proměny „venkovské prózy“ v české literatuře let 1939–1945. Orientace, návraty, perspektivy
Changes in “rural prose” in Czech literature 1939–1945: orientations, returns, perspectives
This study aims to portray the changes in the village novel and in approaches to rural subjects in post-1939 prose under the Protectorate of Bohemia and Moravia. The author primarily focuses on the ideological concept of ruralism as a programmatic approach to rural issues and analyses the ways in which it was applied to literary and cultural policy in the new post-1939 political context. The inclusion of some figures from ruralist circles in cultural policy under the Second Republic (i.e. in the period following the signing of the Munich Agreement on 1st October 1938 and the establishment of the Protectorate on 14th September 1939), along with the award of the state prize for literature to the short story collection Věnec jeřabinový (Rowanberry Wreath 1939) by leading ruralist theoretician Jan V. Sedlák did not prevent ruralist ideas from gradually subsiding and losing their importance under the intense criticism of that period. In 1941 literary critic Bedřich Fučík rejected the principal ruralist proposition that a return to the countryside would result in a moral resurgence. Literary criticism began to seek out new artistic quests and tasks as rural subject matter. The author illustrates these processes both in several ruralist novels by Josef Koudelák and inPřerod (Regeneration, 1943), a novel by Pavla Buzková, which was an attempt within that period context at a “new village novel”. Literary criticism at that time and a number of works on rural topics from the Protectorate period demonstrate that there was a clear attempt at that time to open up ruralism (and the rural world) to the broader subject range and ethical perspectives of the modern novel. Separate attention is paid in this study to the issues surrounding the Blut und Boden ideology and its reception in Czech literature and through works in translation.
Texty / Texts
Alice Jedličková [Ústav pro českou literaturu AV ČR; jedlickova@ucl.cas.cz]
Proč potřebujeme Manifest? První hlas tetralogu
Why do we need a Manifesto? First voice of a tetralogue
Eva von Contzen [Albert-Ludwigs-Universität Freiburg]
Proč potřebujeme naratologii středověku. Manifest
Why we need a medieval narratology. Manifesto
Matouš Jaluška [Ústav pro českou literaturu AV ČR; jaluska@ucl.cas.cz]
Ke zdrojům — inspirace „Manifestem“
On the sources – inspired by the Manifesto
Zuzana Fonioková [Masarykova univerzita; foniokov@phil.muni.cz]
Jak smířit klasické s postklasickým. Narativní texty a kontexty
How to reconcile the classical and postclassical. Narrative texts and contexts
Eva von Contzen [Albert-Ludwigs-Universität Freiburg]
Komentář k Manifestu – pět let poté
Commentary on the Manifesto – five years later
Celý blok ke stažení zde.
Rozhledy / Horizons
Jitka Bednářová [Masarykova univerzita; jbednaro@phil.muni.cz]
Možná je to hra. Monografie bez pochybností a bez otázek: Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence Josefa Vojvodíka a Jana Wiendla
It might be a game. Monograph without doubts or questions: Jan Zahradníček: Poetry and the reality of existence by Josef Vojvodík and Jan Wiendl
Text ke stažení zde.
Recenze / Review
Josef Vojvodík – Jan Wiendl: Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence — Jakub Flanderka
Ve znamení „jadis“: Vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Františka Hrubína z let 1937–1950. Ed. Jan Wiendl, Zdena Wiendlová — Barbora Čiháková
Petr Ingerle — Anna Pravdová (ed.): Josef Šíma. Cesta k Vysoké hře — Veronika Košnarová
Kurt Krolop: Studie o německé literatuře. Ed. Jiří Stromšík — Mirek Němec
Jaroslav Vostrý and Zuzana Sílová: České drama a český hrdina — Peter Deutschmann
Narratologie und mittelalterliches Erzählen — Markéta Kulhánková
Anotace, kronika a glosy
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny? — Václav Maidl
Zdeněk Šimeček (1929–2019) — Jiří Trávníček
Ambasador české literatury a Čechů v Polsku (Jacek Baluch. 17. března 1940 — 3. července 2019) — Pavel Janoušek
Informatorium
Autoři čísla
Informace pro autory
| Název | Česká literatura 67, 2019/4 |
|---|---|
| Vydavatel | Ústav pro českou literaturu AV ČR |
| Rok vydání | 2019 |
| Formát | 14 × 20,5 cm |
| Edice | Archiv časopisu |
