Aktuální projekty

Projekt Network of Letters (NETLET) má tři hlavní cíle: Vyvinout a implementovat digitální nástroje pro zpracování, analýzu a vizualizaci velkého množství dat korespondenčních souborů; vybudovat základnu pro online národní datový repozitář shromažďující metadata a data rozsáhlých souborů korespondence intelektuálních elit českých zemí a prozkoumat shromážděná metadata (v řádu několika tisíc) tří korespondenčních souborů metodami síťové analýzy a vizualizovat je.

Lidská řeč je ve středověké Evropě obecně vnímána jako nespolehlivá a zmatená, a to zejména ve srovnání s Božím stvořitelským slovem a s ohledem na zakládající událost „zmatení jazyků“ u babylonské věže. Platnost a smysluplnost lidských slov je proto v té době třeba průběžně obhajovat – a právě způsoby tohoto obhajování leží v ohnisku pozornosti řešitelského týmu.

Hlavním záměrem projektu je vytvořit systematickou (anglicky psanou) monografii o vzniku a vývoji české strukturální poetiky od dvacátých let 20. století do současnosti. Vznik, vývoj a proměny české strukturální literární vědy budou zkoumány jak ve spojitosti se strukturální lingvistikou a estetikou, tak v širším historickém a politickém kontextu.

Projekt se zaměřuje na modelování klíčových aspektů takových vztahů mezi českou poezií 19. a počátku 20. století a „velkými“ evropskými literaturami a mezi těmito „velkými“ literaturami samotnými, a to pomocí strojové analýzy příslušných básnických korpusů.

Literární kritika přispěla v 19. století k tomu, že se široce chápané a regionálně vymezené písemnictví proměnilo v (zdánlivě) uzavřené národní literatury, v nichž zaujala prestižní místo beletrie ve vernakulárním jazyce. Jak se ovšem – studuje projekt – taková kanonizační praxe, s prvky exkluzivity, romantické filozofie dějin apod., v 19. století ustalovala, jak se v ní prosazovala autonomie díla a jaké alternativy nabízela?

Projekt si klade za cíl zkoumat, do jaké míry jsou „hranice“ důležitou součástí literárního diskurzu v německojazyčné literatuře po r. 2000, jak jsou koncipovány a jaké koncepty jejich překračování prozaická a dramatická díla nabízejí.

Cílem projektu je podrobnější výzkum latinských her a monografie doplněná kritickou edicí dosud nevydaných dramat Jana Aquily z Plavče (asi 1520–1573/4), Ondřeje Rochotského (asi 1583–1622) a Georgia Dingenauera (1571–1631).

Cílem projektu je jednak nové kritické vydání básnické knihy Jiřího Koláře Prometheova játra v řadě Kritická hybridní edice, zahrnující čtenářské knižní a vědecké elektronické vydání s veškerým pramenným materiálem a kritickým aparátem; jednak rozvinutí metodiky Kritické hybridní edice za pomoci postupů genetické kritiky.

Hlavním cílem projektu je analýza možností vytváření tematických klastrů na materiálu uměleckého textu novočeské literatury a jejich následná aplikace na konkrétní digitálně zpracované veršované texty obsažené v plnotextové databázi česky psané poezie 19. a počátku 20. století Česká elektronická knihovna.

Rozšíření Korpusu českého verše o zhruba 700 sbírek (1948–1956). Navazuje na projekt Korpus českého verše z let 2016–2020.

Cílem projektu je získat bezprostřední obraz situace v současné české literatuře, představit nejvýraznější díla jednotlivých literárních druhů uplynulého desetiletí v sérii rozsáhlejších interpretací, které kromě rozboru konkrétního literárního díla zahrnou základní bibliografické údaje, ukázky z děl i jejich literárněkritických reflexí, souhrn ocenění, slovo autora apod.

Záměrem projektu je vytvořit vůbec první komplexní kompendium mapující vznik, vývoj a proměny strukturalismu uplatňovaného v české literární vědě v období od dvacátých let 20. století do současnosti.

Zamýšlená transkulturní synopse má spojovat chronologický přístup s důrazem na konkrétní „uzlové body“, na významové dění uvnitř textů, v němž ke zmíněným procesům dochází.

Mezioborový mezinárodní projekt se soustředí na otázku, jak literatura, resp. umění formuje veřejný diskurs, a naopak, jak veřejná debata zasahuje do poetiky a žánrové struktury literatury, resp. umění.

Přes existenci dílčích exkurzů orientovaných k jednotlivým textům, edicím, okruhům či (sub)žánrům postrádá domácí literární věda byť jen úvodní přehledové pojednání o českojazyčné populární literatuře let 1918–1939. Rozsáhlá kolektivní monografie, jež bude výstupem předkládaného projektu Obrysy české populární literatury 1918–1939: díla a kontexty, chce představovat první vykročení k budoucí syntéze.

Projekt výkladového slovníku děl starší literatury, který souvisí s výzkumem pozdně středověké literatury lucemburské doby (1310-1437) v uplynulých letech, chce veřejnosti nabídnout interpretační klíč k vybraným literárním památkám z českých zemí a usnadnit současným čtenářům jejich recepci.

Dějiny čtení představují mezinárodně respektovanou oblast kulturní historiografie. Česká literární věda ani historiografie jim však dosud nevěnovaly potřebnou pozornost. Projekt Posilování “okraje” v historiografii čtení. Perspektiva českých zemí, 1750–2021 chce na tento nedostatek reagovat a to zejména průzkumem doposud opomíjených pramenů z českých zemí, na jejichž základě budou představeny možnosti jejich metodologicky reflektované analýzy.

Projekt si klade za cíl zmapovat celosvětové šíření české literatury v knižní formě od konce druhé světové války do současnosti. Využívá k tomu kombinaci analýzy dat velkého rozsahu (Big Data) a kvalitativních metod sociologie a dějin překladu.

Projekt se zabývá významným fenoménem protektorátní kultury – původními českými rozhlasovými hrami, které posilovaly národní sebevědomí a zároveň reprezentovaly proces formování rozhlasové hry. Autorka literárněhistoricky zpracuje původní hry v kontextu dobového rozhlasového vysílání, popíše jejich autonomizační tendence a připojí teorii rozhlasové hry a inscenace.

Hlavním cílem výzkumu je objasnit, jak probíhala autonomizace české umělecké sféry v 60. až 80. letech 19. století. Mezioborově koncipovaný projekt bude sledovat průběh tohoto procesu v kritické reflexi soudobé české literární, výtvarné a hudební tvorby – nejen v tradičně excerpovaných novinách a časopisech, ale i v opomíjených oblastech kulturní periferie. Autoři výzkumu se zaměří na argumentaci týkající se pozice umělců ve společnosti a identifikují díla, která podněcovala diskuse a napomáhala k uvědomění autonomie umění.

V rámci projektu bude na příkladu románu Ludvíka Vaculíka Český snář zkoumáno fungování neoficiální literární komunikace v 70. a 80. letech 20. století. Formou hloubkové sondy, analyzující genezi a sociální „život“ jediného díla, projekt přispěje k poznání forem existence specifického okruhu spisovatelů a bude věnovat pozornost otázkám, jež se nacházejí v centru pozornosti současného bádání o literárním samizdatu (mj. podoby literární výměny, transnacionalita, materialita).

Práce se bude zabývat osobností a dílem Zdeny Salivarové-Škvorecké (1933), spisovatelky a exilové nakladatelky, do jejíchž životních osudů se ilustrativním způsobem promítal vývoj české společnosti.

Cílem projektu je vytvořit rozsáhlou monografii Josefa Škvoreckého, koncipovanou především jako autorova biografie.