Prosincovou přednášející cyklu literárněvědné fórum, v němž se nyní věnujeme jidiš a jidiškajt, bude Marie Krappmann (Univerzita Palackého v Olomouci). Svůj příspěvek nazvala Purimšpíl jako typický lidově zábavný žánr jidišové literatury.
Aktuální sérii přednášek organizujeme ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury, sledovat je můžete osobně v horním sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1), záznamy pak na našem YouTube kanálu.
V přednášce nejdříve nastíním vývoj žánru purimšpíl na pozadí dějin starší jidišové literatury. Shrnu základní teorie o tom, kdy a jak začaly vznikat první purimové hry a jakou roli při jejich vzniku hrály purimové písně. Zároveň poukážu na některé souvislosti s křesťanskou tradicí masopustních her. Následně se zaměřím na hru „Mordekhay und Ester, eine komishe operette in einen [sic] Aufzug von R. Leyb Zimbler“ z konce 18. století, která je zajímavá hned z několika důvodů: i) Doba, ve které byl text vytištěn, je obdobím poměrně rychlého vymizení jidiš jako jazyka běžné komunikace. ii) O provenienci této hry se vedla a vede živá diskuse, takřka nic není známo o jejím autorovi. Díky výzkumu Andrey Jelínkové bude ale snad brzy možné tuto hru přesněji kontextualizovat. iii) Kontrast mezi postavami je v této hře vyjádřen především na jazykové rovině – vznešené postavy hovoří „spisovnou“ němčinou, která je ovšem místy pitvorně zkomolená, zatímco např. Mordechaj, typicky židovská postava, se vyjadřuje v jidiš. Vzhledem k lidově zábavnému žánru lze předpokládat, že text poměrně věrně odrážel skutečný mluvený projev. Na základě rozboru hry se tedy podíváme, jaká specifika vykazují variety němčiny a jidiš, které fungují zároveň jako prostředky satirizování a charakteristiky postav. Zároveň se pokusím na vybraných scénách ukázat, jakým způsobem se v tomto purimšpílu odráží společenské a náboženské otázky, se kterými se Židé na konci 18. století museli vypořádávat.
